Fotogaléria
V roce 1955 byla v Hollywoodu ustálena specifikace pro širokoúhlý formát filmů „cinemascope“ a současně s touto specifikací došlo ke změně standardu uspořádání a vybavení kinosálů. V Československu hned záhy vznikla v projekční kanceláři Spojprojekt Praha (hlavní projektant Ing. arch. Ziembrowski) koncepce typových „cinemascopických“ kin – pro sál s kapacitou 350 diváků vznikl typový projekt „Kino 350 – vzor 56“. Prováděcí projektová dokumentace pro tento typ byla dokončena v červnu 1957 a první realizací mělo být kino Mier v Modre (okr. Pezinok). V Bučovicích na konci padesátých let dosluhovalo meziválečné kino OKO umístěné v budově sokolovny. Nově mělo být nahrazeno velkolepým konceptem cinamascopiského kina propojeného s Domem osvěty, městskými lázněmi a parkem kultury a oddechu, jehož součástí mělo být letní kino, hřiště pro děti a dospělé i venkovní bazén. Urbanisticky byl celý areál situován k bývalému Domu katolických tovaryšů, s jehož využitím a dostavbou bylo počítáno. Ke konceptu vznikla studie přístavby Domu osvěty a kina (? Ing. Dlichscher, Prostějov). Namísto původního velkolepého konceptu byl využit zmíněný typový projekt, přizpůsobený místním podmínkám. Ke stavbě kina došlo v roce 1961.
V červnu 2013 byla dokončena celková rekonstrukce kina. Fasády byly zatepleny, došlo ke změnám stavebních otvorů, mobiliář nahrazen novým.
Popis budovy:
Jednoduchá přízemní budova kina s železobetonovou konstrukcí. Dominantní je hmota kinosálu s nízkou sedlovou střechou, ve východní fasádě je hmota členěna osmi šikmými plochami odkazujícími na akustické řešení interiéru. Ve východní a zejména jižní části předstupuje z hlavní hmoty nízký rizalit s pultovou střechou. Na severu pak na hlavní hmotu navazuje samostatně přístupné zázemí pro promítače, dnes značně přestavěné a sloužící jako sídlo městské policie. Kino je umístěno v mírném svahu, terasa před vstupem je vyvýšena a přístupná po devíti schodech. Vstup do kina je situován z terasy na jihu a zajišťuje ho dvojice dvoukřídlých dveří, původně ještě opticky zvětšená luxferovými stěnami. Závětří před vstupem vytváří elegantní stříška, nárožní mělký rizalit ve východní části a zídka v části západní (v současné podobě ubouraná). Ve východní fasádě nad terasou je samostatný výstup z kina, tentokrát už v úrovni terénu. Interiér kinosálu se dochoval v podobě blízké té původní. Tvoří jej parketová podlaha, dřevěné obložení stěn a dřevěné stropní podhledy. Před projekčním plátnem je dřevěné jeviště, schopné pojmout nenáročné divadelní představení. Sedadla pro diváky jsou výškově odstupňována v 13 řadách, sedačky jsou čalouněné a sklopné. Pod zvedajícím se hledištěm je v suterénu menší prostora určená pro umístění technologií kina přístupná ze zázemí pro promítače. Zázemí pro promítače má samostatný vstup od západu a má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Kromě samotné promítací kabiny tu bylo sociální zázemí a sklad filmů. Dalšími prostory kina jsou vstupní hala a šatna. Působivý interiér měl keramickou dlažbu na podlaze a stěny částečně s dřevěným obložením. Zajímavá byla atypická čtvercová stropní svítidla i čalouněný nábytek s červenou koženkou.