Kino - Hustopeče

ID
0042
Názov
Kino
Historický názov
Pionýr
Mesto/Obec
Hustopeče
Adresa
Dukelské nám. 42/15, 693 01 Hustopeče, Česko
Okres/Kraj
Jihomoravský kraj
Typ kina
stále, Městské kulturní centrum - víceúčelová budova
Technické vybavenie
DCP
Súčasný stav
v provozu
Rok zahájenia činnosti
29. července 1950
O KINE

K pravidelnému promítání filmů v Hustopečích došlo až po vzniku Československa, kdy vznikají Okresní osvětové sbory, a to český a německý. V červnu 1925 požádal Český okresní osvětový sbor v čele s Janem Svobodou o licenci na kino, do konce roku byly schváleny obě žádosti – česká i německá.

První hustopečské české kino se jmenovalo Urania a zahájilo promítání ještě téhož roku. V roce 1933 zakoupilo zvukovou aparaturu a od března začalo promítat zvukové filmy. Hrálo se třikrát týdně. Jako první byla uvedena romantická veselohra Incognito v německé verzi s českými titulky. V té době mělo kino 335 sedadel. V roce 1936 se vedení kina dohodlo s německým Střeleckým spolkem o přeložení promítání filmů do Německého domu. V roce 1933 bylo v Hustopečích v provozu ještě české kino Invalidů, které bylo v licenci Skupiny válečných poškozenců a hrálo dvakrát týdně.

Vlastní budovu získalo kino až v roce 1950. Provoz kina Pionýr byl zahájen 29. července 1950. Kino spadalo pod Okresní správu kulturních zařízení (do roku 1960 Hustopeče, poté Břeclav). Vedoucím kina se na čtyři desetiletí stal úředník Antonín Jevický (1914–1996), který už krátce po válce promítal v Hustopečích filmy provizorně. K dispozici návštěvníkům byl i stánek s cukrovím.

Počet promítaných filmových představení byl vysoký. Například v roce 1961 se uskutečnilo celkem 352 představení, které zhlédlo 61 449 návštěvníků. Vysoká návštěvnost se udržela i s rozvojem televizního vysílání. Například ještě v roce 1978 bylo promítnuto 365 filmů, které navštívilo 57 092 lidí (průměrná cena vstupenky byla 3 koruny 86 haléřů). Výkyvy nastávaly v době, kdy se projevily nějaké technické závady (problémy s topením a odvětráváním, vadná elektroinstalace, stavební opravy apod.). Tržby se naopak zvýšily po zahájení širokoúhlého promítání, ke kterému došlo 29. června 1967.

Pravidelnou klientelou kina byli žáci, učňové a studenti místních škol, kteří se zde účastnili i povinných připomínek tehdejších politických a společenských výročí (únorové události 1948, založení KSČ, Měsíc československo-sovětského přátelství apod.). Samozřejmou součástí byly i filmové festivaly a přehlídky (např. Zrcadlo osvobozeneckých bojů, Filmový máj, dva Dětské filmové festivaly…). Výjimečnou událostí byla v roce 1960 mimořádná předpremiéra filmu Velká samota, který se zčásti natáčel i v Hustopečích.

Antonín Jevický si vedl pečlivou evidenci filmů, z níž vyplývá, že ačkoliv nezbytnou část výběru představovaly filmy sovětské, promítaly se i snímky dalších zahraničních kinematografií. Zvlášť úspěšné tituly se promítaly i dvakrát denně: odpoledne a večer (např. série filmů o markýze Angelice). Nejnavštěvovanější byly filmy československé.

Éra prvního vedoucího hustopečského kina Pionýr Antonína Jevického se skončila v roce 1991 jeho odchodem na skutečně zasloužilý odpočinek. 

KOMENTÁRE (0)