70 - Nové Město nad Metují

Kino 70 v Novém Městě nad Metují bylo navrženo v polovině 60. let 20. století, otevřeno bylo v roce 1972. Lehkost stavby vychází z inspirace obdobně řešených budov, které vznikly v 60. letech v zahraničí, a jež vycházely z obdivu k miesovské architektuře. Jedním z prvních takových objektů v tehdejším Československu byl postaven v letech 1960 – 1965 Ústav makromolekulární chemie tehdejší ČSAV v Praze, navržený Karlem Pragerem. V této stavbě je zhmotněný rozdíl mezi historizující architekturou období reálného socialismu a zásadní technologickou a estetickou inovací obnovující dialog s architekturou a stavitelstvím na geopolitickém Západě. Je tedy zřejmé, že právě v roce 1964, kdy byl objekt kina 70 v Novém Městě nad Metují navržen, byli tvůrci díky politickému uvolnění v Československu seznámeni se světovými architektonickými tendencemi daného období a vyprojektovali toto dílo již pod jejich vlivem. Prováděcí projekt byl zpracován v roce 1964 architektem J. Kadounem a Ing. Jiřičným z K ATELIÉRU architekta Karla Pragera. (Studie na Kino 70 v Novém Městě nad Metují nebyla dohledána).

Projekt budovy vznikl v červnu roku 1964 na základě soutěžního projektu č. 26 „Vzorové kino pro 400 diváků“ architektů K. Rožka, S. Talaše a A. Majera v K ateliéru Karla Pragera pod vedením projektanta J. Kadouna. K realizaci však došlo se značným zpožděním a provoz kina byl zahájen až v roce 1972.

Kino od výstavby prošlo několika dílčími úpravami. v letech 1992-1993 byla vyprojektována a realizována úprava vestibulu a bytu správce, kdy byla zrušena původní mobilní šatna, a vznikl víceúčelový sál. Nerealizována zůstala plánovaná přístavba. V roce 2007 byl předělen vestibul kina. V roce 2009 byla vyměněna sedadla a snížena kapacita kina z původních 424 míst na 310 míst. Kino bylo digitalizováno. Nově bylo předlážděno prostranství před kinem. V roce 2009 bylo kino plynofikováno.

Budova Kina 70 je umístěna na mírně svažitém pozemku, jehož část je vyrovnána do terasy přístupné širokým schodištěm. V nároží mezi ulicemi Nádražní a Boženy Němcové je umístěna dvojice stožárů a původní je také část drobného mobiliáře. Budova se skládá ze dvou objemů – výrazně horizontálně koncipované hmoty foyeru a zázemí a převýšené hmoty promítacího sálu, jejíž vertikalita je posílena řešením obkladu. Výrazným akcentem je řešení nástupu do budovy s vysokým sokem plynule přecházejícím v terasu krytou přesahem střechy v celé šířce fasády. Přechod mezi interiérem a exteriérem foyeru tvoří prosklená stěna členěná rastrem zasklení. Mírně vykonzolovaná prosklená stěna v souladu s vnitřním členěním obíhá také západní stranu foyeru, na východní straně končí u zděného bloku provozního zázemí. Mramorová dlažba schodišť a terasy plynule přechází i do interiéru foyeru. Atypické zábradlí schodišť a terasy je svařeno z ohýbaných U profilů a plátů tlustého plechu. Hmota promítacího sálu je téměř dvojnásobně převýšená. Západní a východní strana mají hrubé škrábané omítky, severní a jižní strana jsou obloženy trapézovým hliníkovým plechem. Na jižní straně je v horním roku umístěn piktogram oka s typicky bruselským grafickým zpracováním a s nápisem KINO.

Solitérní budova kina skeletové konstrukce z 60. let 20. století, neprošla žádnou zásadní změnou konstrukčního systému, provedené úpravy nijak nezasáhly nosné konstrukce včetně doplňující parkové krajiny vstupního parteru s původní výsadbou. V historii stavby také nedošlo k zásadní změně pláště budovy, který tak dokládá dobové technologické i výtvarné pojetí stavby v podobě kombinace hliníkových obkladů trapézovým plechem, typových rámů okenních výplní, výtvarné ztvárnění symbolu kina, včetně doplňujícího původní zábradlí, čistících roštů včetně dochovaných použitých materiálů dlažby (mramor). V interiéru zůstaly zachovány dýhované obklady, část šatny včetně původního nábytku, stropní podhledy se světly, podlahy (mramor), abstraktní reliéfy nad vstupy do hlavního sálu. V samotném promítacím sálu jsou mimo sedaček z roku 2008 původní řešení stěn a stropu, světel, včetně použitých materiálů. Vzácný doklad kvalitní architektury 70. let v regionu.